Co je G-20? Členové, zasedání summitu, historie

G-20 je G-7 plus rozvojové národy jako Brazílie, Čína, Indie a Rusko. Členové skupiny G-20 představují dvě třetiny světových obyvatel a 85 procent její ekonomiky. Od roku 2007 média pokryla každý summit G-20. To uznává roli členů jako významných hnacích sil světové ekonomiky.

Primárním mandátem skupiny G-20 je zabránit budoucím mezinárodním finančním krizím. Usiluje o formování globální ekonomické agendy.

Nabízí perspektivu růstových ekonomik Asie a Latinské Ameriky. To "rozšiřuje rozsah mezinárodní hospodářské a finanční spolupráce." (Zdroj: "Skupina dvaceti: ​​Historie", Studijní skupina G-20, 2007.)

Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G-20 se scházejí dvakrát ročně. Setkávají se současně s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou. (Zdroj: "Informační centrum G-20," G-20.)

V roce 1999 tvořili ministři a guvernéři G-20. Potřebovali dialog mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi. Reagovali na asijskou měnovou krizi v roce 2007. Setkání se konala jako neformální setkání ministrů financí a centrálních bankéřů.

2017 Summit Meeting

7. - 8. července 2017: Hamburk, Německo. Setkání se zaměřilo na změnu klimatu a globální obchod. Dosáhl jen malého pokroku. Prezident USA Donald Trump se postavil proti názorům dalších 19 zemí.

Trumpová se vytratila z Pařížské dohody o klimatu. Ostatní členové skupiny G-20 budou v prosinci pořádat následný summit o klimatu, který bude pokračovat. Trump také hrozí, že uloží omezení obchodu na ocel. To by mohlo zapříčinit obchodní válku. Říkal, že se jedná o dodatečný skleník. G-20 se dohodla na sdílení informací o výrobě oceli.

Do listopadu zveřejní oficiální zprávu. (Zdroj: "Trump odmítá vůdce, kteří se bojí budoucnosti, když se summit G-20 uzavře," The Washington Post, 8. července 2017.)

G-20 se dohodla na odstranění bezpečných útočišť pro financování terorismu. Požádá soukromý sektor, aby mu pomohl. Bude se zabývat konflikty v Severní Koreji, Sýrii a na Ukrajině. (Zdroj: "G-20 sliby v boji proti bezpečnému útočišti, bojovat proti terorismu online také", NDTV, 8. července 2017.)

Dne ​​7. července se ruský prezident Vladimir Putin soukromě setkal po dobu dvou hodin. Když se Trump zeptal na ruský zásah do prezidentských voleb v roce 2016, Putin to popřel. Souhlasili s omezeným příměřím v Sýrii. (Zdroj: "Trump Presses Putin na ruském zasahování do voleb ve Spojených státech," New York Times, 7. července 2017.)

Někteří demonstranti se během prvního dne setkání obrátili k násilí. Očekávalo se, že se zúčastní 4 000 delegátů a 3 000 členů médií. (Zdroje: "Hamburk: G-20 demonstrantů Set Street požáry, Loot Stores," CNN, 7. července 2017.

Předchozí zasedání summitu

září 4-5, 2016, Hangzhou, Čína. Spojené státy i Čína souhlasily s ratifikací Pařížské dohody o změně klimatu. Jsou to dva největší producenti skleníkových plynů. Rusko a Spojené státy nedospěly k dohodě o ukončení syrské války.

Čína si stěžovala, že další země by měly umožnit více volného obchodu. Čína ale stala se více protekcionistická. (Zdroj: "G-20 a úspěch pro Čínu, ale těžké problémy vyrazily po silnici", Reuters, 6. září 2016.)

15. - 16. listopadu 2015, Antalya, Turecko. Setkání se zaměřilo na reakci na teroristické útoky v Paříži. Členové se dohodli na zpřísnění hraničního dozoru proti hrozbám. Zároveň by připustili uprchlíky, kteří unikli válce proti islámské státní skupině. Spojené státy se dohodly na sdílení více informací s Francií a dalšími členy. Neposlal by to pozemní jednotky. Bude to však podporovat syrské a irácké síly, které bojují proti islámské státní skupině. Načrtli další kroky k ukončení financování islámské státní skupiny. (Zdroj: "G-20 slibuje sdílení více inteligencí", Reuters, 16. listopadu 2015.)

15. -16. Listopadu 2014, Brisbane, Queensland, Austrálie. Setkání odsoudilo útok Ruska na Ukrajinu. Všichni členové slíbili, že budou spolupracovat na zvýšení růstu světového HDP na 2,1 procent do roku 2018. To by přidalo 2 biliony dolarů globálním ekonomikám. Spojené státy a Evropa podnítila skupinu, aby podnikla silné kroky v oblasti změny klimatu. To nebylo na oficiálním programu. Vůdci se zavázali, že budou dělat všechno, co by mohli v boji proti Ebola v západní Africe. Prezident Obama se setkal s představiteli Japonska a Austrálie. Souhlasili s tím, že budou pracovat na mírovém řešení námořních sporů v Jihočínském moři. (Zdroj: "Summit G-20: Lídři slibují růst svých ekonomik o 2,1 procenta", BBC, 16. listopadu 2014.)

5. - 6. září 2013, Petrohrad, Rusko. Neoficiálně se schůzka soustředila na reakci na útok Sýrie na chemické zbraně. Prezident Obama hledal podporu pro stávku USA, zatímco jiní argumentovali o ekonomických sankcích. Rusko podporuje syrskou vládu se zbraněmi a obchodem. Čína je znepokojena nárůstem cen ropy. Francie, Turecko a Saúdská Arábie podporují letecký úder. Oficiálně se vedoucí představitelé zaměřili na posílení globálního hospodářského růstu. Země BRIC se snažily o krok G-20, aby oživily své ekonomiky. Byly zmrštěné stažením přímých zahraničních investic. (Zdroj: "Summit G-20", USA dnes.)

18. - 19. června 2012, Los Cabos, Mexiko. Summit se zaměřil na dluhovou krizi v eurozóně. Lídři G-20 podnítili německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby spolupracovala s dalšími představiteli Evropské unie. Chtěli udržitelnějším velkým plánem vyřešit dluhovou krizi v Řecku. Německo by nezasáhlo Řecko bez úsporných opatření. Je to proto, že němečtí daňoví poplatníci jsou nakonec vystaveni vyšším nákladům na financování záchrany. Samotné Německo je již velmi zadlužené. Německo prosazovalo fiskální jednotu na podporu měnové unie EU.To znamenalo, že se členové EU vzdali politické kontroly svých rozpočtů procesu schválení v celé EU. To bylo nezbytné, než bude podporovat celoevropské dluhopisy. (Zdroj: "G-20, aby Evropa tlačila na trvající krizi," Reuters, 18. června 2012.)

2. - 4. listopadu 2011 v Cannes. Francie. Summit se týkal řecké dluhové krize. Členové se dohodli na plánech vytváření pracovních míst. (Zdroj: "EU spokojen s úspěchy summitu G-20", Europa News.)

11.-12. Listopadu 2010, Soul, Jižní Korea. Před zasedáním G-20 se ministři financí zavázali zastavit měnové války. Vyskytly se především mezi Čínou a Spojenými státy. Tyto války by mohly způsobit globální inflaci v potravinách, cenách ropy a dalších komoditách. Ministr financí USA Tim Geithner se zavázal, že Spojené státy nebudou zaplavovat trh s Treasury. To by vedlo k poklesu hodnoty dolaru. Země rozvíjejících se trhů se dohodly na tom, že forexový trh určí své měnové hodnoty. To znamená, že by je nechali v případě potřeby. To způsobilo dolar dolů a akciový trh vzhůru. Forex obchodníci doufali, že Spojené státy a Čína budou mít pevnější slib, že budou udržovat své měny silné. Federální rezervní fond bude místo toho nakupovat další Treasury. To udržuje úrokové sazby a dolar nízké. Obchodníci prodávali dolary, čímž svou hodnotu snížili. V odezvě se Dow zvýšil o jedno procento. Klesající hodnota dolaru činí z amerických akcií levnější ceny pro cizince. Členové skupiny G-20 se dohodli, že převedou 6 procent hlasovacích práv v MMF na země s rozvíjejícími se trhy. To dále posunulo rovnováhu moci mimo země G-7. (Zdroj: "G-20 musí ukázat kompromisní balíčky FX balíků, což znamená," Reuters 25. října 2017.)

26. - 27. června 2010, Toronto, Kanada. Vedoucí představitelé se dohodli na snížení jejich rozpočtových schodků na polovinu do roku 2013. Oni slíbili, že odstraní deficity celkem o tři roky později.

1. dubna 2009, Londýn, Velká Británie. Vedoucí představitelé zemí skupiny G-20 přislíbili Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a Světové bance (World Bank) 1 bilion dolarů, aby pomohli zemím rozvíjejících se trhů odvrátit účinky recese. Slíbili 250 miliard dolarů v obchodním financování. Rovněž se dohodli na vývoji nových finančních předpisů, na vytvoření kontrolního orgánu a na likvidaci hedžových fondů. V důsledku toho se Dow zvýšil o více než 240 bodů a poprvé za dva měsíce se zvýšil nad 8 000. (Zdroj: AP, "G-20 poskytne MMF 1 bilion dolarů", Světová banka, 2. dubna 2009)

24. - 25. září 2009, Pittsburgh, Spojené státy. Vedoucí představitelé zřídili novou radu pro finanční stabilitu. Bylo by zavedeno standardní finanční nařízení pro všechny země G-20. Rada bude spolupracovat se Světovou bankou a MMF. Byli jim zadáni subdodavatelé, kteří prováděli mnohé z těchto politik. Dohodli se na zvýšení kapitálových požadavků bank. Souhlasili s tím, že odměny vedoucích pracovníků budou platit za dlouhodobé, ne krátkodobé výkony. Chtěli také přesunout všechny smlouvy o derivátech na elektronické burzy. Tímto způsobem je lze lépe sledovat. Nakonec navrhli, aby společnosti, které jsou "příliš velké na to, aby se nezdařily", jako AIG, vypracovaly mezinárodní plány pro případ nouze.To by zajistilo, že jejich zhroucení neohrozí celou globální ekonomiku.

16. - 17. listopadu 2008, Washington, DC. G-20 uspořádal svůj první vrcholný summit. Před touto schůzkou G-7 vedla většinu globálních ekonomických plánů. Jednalo se o finanční krizi v roce 2008. Rozvíjející se lídři trhu požádali Spojené státy o lepší regulaci svých finančních trhů. Spojené státy odmítly. Vedoucí představitelé také chtěli lépe regulovat zajišťovací fondy a ratingové společnosti, jako je Standard & Poor's. Rovněž se snažily posílit standardy pro účetnictví a deriváty. Jednou z příčin finanční krize byly nedostatečné předpisy a normy.

Členské státy G-20

Mezi členy skupiny G-20 patří země G-7: Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Tato skupina zemí se také setkává sama.

Existuje jedenáct rozvíjejících se trhů a menší industrializované země. Jsou to Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Jižní Korea a Turecko. EU je také členem skupiny G-20.

Proč je G-20 důležitý?

Růst Brazílie, Ruska, Indie a Číny (země BRIC) vedl růst světové ekonomiky. Země G-7 rostou pomaleji. Proto jsou země BRIC rozhodující pro zajištění pokračující globální ekonomické prosperity.

V minulosti se vůdci G-7 mohli setkat a rozhodovat o globálních ekonomických otázkách bez výraznějšího zásahu zemí BRIC. Tyto země se však stávají důležitějšími při zajišťování potřeb zemí G-7. Například Rusko dodává většinu zemního plynu do Evropy. Čína poskytuje značnou část výroby pro Spojené státy. Indie poskytuje špičkové služby.

Protesty G-20

Zasedání G-20 jsou obvykle místem protestů proti agendě G-20. Tvrdí, že skupina se příliš soustředí na finanční zájmy a globalizaci. Demonstranti chtějí, aby se vůdcové skupiny G-20 soustředili na jednu nebo více těchto otázek:

• Chudoba - vůdce koalice proti chudobě v Ontariu John Clarke řekl: "Celý proces sdružování tohoto sdružení spočívá v ochuzování lidí a ve prospěch nejbohatších členů společnosti. "V roce 2010 protestující byli proti zaměření G-20 na fiskální odpovědnost a úspornost za cenu sociálních programů. Byli také proti nákladům na setkání v hodnotě 1 miliardy dolarů, které nesly kanadští daňoví poplatníci.
• Změna klimatu - Demonstranti chtěli, aby se G-20 zaměřila na globální oteplování jako prioritu.
• Rovnost žen a mužů - země G-20 musí věnovat větší pozornost právům pro LBGT. Požádají o další finanční prostředky na plánování rodiny, včetně potratů.
• Imigrace - Demonstranti hledali otevřenější hranice pro přistěhovalce prchající z "humanitárních a klimatických krizí". (Zdroj: "Co jsou opravdu protesty G-20," Alixandra Gould, The Faster Times, 27. června 2010.)