Co je Řecká dluhová krize? Nejnovější zprávy vysvětlené

Řecka dluhová krize je nebezpečná částka státního dluhu, kterou dluží řecká vláda. To je proto, že případné zadlužení dluhů představuje pro Evropskou unii vážnou hrozbu.

Od roku 2008 se vůdci EU snažili dohodnout na řešení. Během této doby se řecká ekonomika snížila o 25 procent díky snížení výdajů a zvyšování daní požadovaných věřiteli. Poměr dluhu k HDP v Řecku vzrostl na 179 procent.

Nesouhlas je záležitostí, o kterou země více ztrácejí. Řecko chce, aby EU zjednodušila svou zátěž odpuštěním části dluhu. EU, pod vedením Německa a jejích bankéřů, chce, aby Řecko reformovalo svou vládu a finanční strukturu.

Krize vyvolala dluhovou krizi v eurozóně a vytvořila obavy z globální finanční krize. To zpochybňuje životaschopnost samotné eurozóny. Upozorňuje na to, co se může stát ostatním vysoce zadluženým členům EU. To vše ze země, jejíž hospodářský výsledek není větší než stát Connecticut v USA.

-> -

Řecká krize vysvětlila

Řecko v roce 2009 oznámilo, že její rozpočtový deficit bude 12,9% hrubého domácího produktu. To je více než čtyřnásobek hranice EU o 3%. Ratingové agentury Fitch, Moody's a Standard & Poor's snížily ratingy Řecka. To vyděsilo investory. Také zvýšila náklady na budoucí půjčky. Řecko nemělo žádnou šanci najít prostředky na splacení státního dluhu.

V roce 2010 oznámilo Řecko plán na snížení schodku na 3% HDP za dva roky. Řecko se pokoušelo uklidnit věřitele z EU, které byly daňově odpovědné. Pouhé čtyři měsíce později Řecko varovalo, že by mohlo dojít k selhání, stejně jako tomu bylo.

EU a Mezinárodní měnový fond poskytly 240 milionů eur v nouzových prostředcích výměnou za úsporná opatření.

EU neměla jinou možnost, než stát za svým členem financováním záchrany. Jinak by čelilo důsledkům, které Řecko buď opustilo eurozónu, nebo se nedostavilo.

Řecké úsporné opatření vyžadovalo, aby Řecko zvýšilo daň z přidané hodnoty a sazbu daně z příjmu právnických osob. Musí uzavřít daňové mezery a snížit daňové úniky. Měla by snížit pobídky k předčasnému odchodu do důchodu. Musí zvýšit příspěvky pracovníků do důchodového systému. Významnou změnou je privatizace mnoha řeckých podniků, včetně přenosu elektřiny. To snižuje moc socialistických stran a svazů. Zde je text dohody.

Německo, jiní vedoucí představitelé EU a dluhopisové ratingové agentury chtěli zajistit, aby Řecko nevyužilo nový dluh, aby vyplatilo staré. Německo, Polsko, Česká republika, Portugalsko, Irsko a Španělsko již využily úsporných opatření k posílení svých vlastních ekonomik.Protože platili za záchranu, chtěli, aby Řecko následovalo jejich příklady. Některé země EU jako Slovensko a Litva odmítly požádat své daňové poplatníky, aby se ponořili do svých kapes a nechali Řecko z háčku. Tyto země právě vydržely vlastní úsporná opatření, aby zabránila bankrotu bez pomoci EU. (Zdroj: "Z Litvy, pohled na úsporné náklady", New York Times, 1. dubna 2010.)

Úvěr poskytl Řecku dostatek peněz na zaplacení úroků z existujícího dluhu a na udržení kapitálu bank. Opatření dále zpomalila řecké hospodářství. To snižuje daňové příjmy potřebné k splacení dluhu. Nezaměstnanost vzrostla na 25 procent a v ulicích vybuchlo nepokoje. Politický systém byl v ohnisku, protože voliči se obrátili na každého, kdo slíbil bezbolestnou cestu.

V roce 2011 Evropský nástroj finanční stability přidal 190 miliard eur na záchranu. Navzdory změně názvu tyto peníze pocházely také ze zemí EU.

Do roku 2012 se poměr dluhu k HDP v Řecku zvýšil na 175 procent, což je téměř trojnásobek hranice 60 procent EU. Dluhopisové konečně souhlasili se srážkou a vyměnili 77 miliard dolarů dluhopisů za dluh o 75 procent méně. (Zdroj: "Řecko," New York Times. "Řecká dluhová krize," BBC.)

Dne 27. června 2015 řecký předseda vlády Alexis Tsipris oznámil referendum o úsporných opatřeních. Slíbil, že hlasování "ne" dává Řecku více vlivu na vyjednání 30% úlevy s EU. 30. června 2015 Řecko zmeškalo plánovanou platbu ve výši 55 miliard eur. Obě strany ji nazvaly zpožděním, nikoliv oficiálním selháním. O dva dny později MMF varoval, že Řecko potřebuje novou pomoc ve výši 60 miliard eur. Řekla věřitelům, aby přijaly další odpisy na více než 300 miliard eur, které jim dluží. (Zdroj: "MMF zdvihne referendové sázky", Wall Street Journal, 2. července 2015.)

6. července 2015 řeckí voliči hlasovali "ne". Nestabilita vytvořila běh na březích. Řecko utrpělo rozsáhlé ekonomické škody během dvou týdnů kolem referenda. Banky uzavřely a omezily výběr bankomatu na 60 eur za den. To ohrožovalo odvětví cestovního ruchu na vrcholu sezóny, kdy 14 milionů turistů navštívilo zemi. Evropská centrální banka souhlasila s rekapitalizací řeckých bank o 10 až 25 miliard eur, což jim umožní znovu otevřít. Banky uvalily týdenní limit 420 liber na stažení. To zabránilo vkladatelům vypouštět své účty a zhoršovat problém. (Zdroj: BBC, New York Times, WSJ, Financial Times)

Řecký parlament předsednictvo přijalo opatření 15. července. V opačném případě by EU nedostala úvěr ve výši 86 miliard eur. Evropská centrální banka souhlasila s MMF, že musí snížit dluh Řecka. To znamená, že prodlouží podmínky, čímž se sníží čistá současná hodnota. Řecko by ještě dlužilo stejnou částku, mohlo by ji platit za delší časové období. (Zdroj: "Denní snímek", 17. července 2015.)

Dne 20. červenec uskutečnil Řecko svou platbu v ECB díky půjčce 7 miliard eur z nouzového fondu EU. Spojené království požadovalo, aby ostatní členové EU zaručili svůj příspěvek na záchranu.

Dne 20. září 2015 zvítězil grécky předseda vlády Alex Tsipiras a strana Syriza předčasné volby. Poskytla jim mandát, aby v jednáních s EU i nadále prosazovali odpuštění dluhů. Musely však i nadále pokračovat s nepopulárními reformami, které EU slíbila. (Zdroj: "Tsipras vyhrál", CNBC, 21. září 2015.)

V listopadu 2015 čtyři největší banky v Řecku soukromě navýšily částku 14,4 miliardy eur podle požadavků ECB. Prostředky by kryly špatné úvěry a vrátily banky k plné funkčnosti. Téměř polovina půjček, které banky mají na své knihy, může selhat. Bankovní investoři tuto částku přispějí výměnou za úvěry na záchranu ve výši 86 miliard eur. (Zdroj: "Řecký úředník oznámil, že zvýší 15 miliard dolarů na krytí špatných úvěrů", New York Times, 3. října 2015.)

V březnu 2016 banka Řecka předpovídala, že ekonomika se vrátí růstu letní. To se v roce 2015 snížilo pouze o 0,2 procenta. Řecké banky však stále ztrácely peníze. Byli ochotni zavolat špatný dluh, protože věřili, že jejich dlužníci budou splácet, jakmile se ekonomika zlepší. To vázalo finanční prostředky, které by mohly půjčit novým podnikům. (Zdroj: "Na frontě", The Economist, 12. března 2016.)

Evropský mechanismus stability ze dne 17. června 2016 vyplatil Řecku 7,5 miliardy eur. Plánoval využít prostředky na zaplacení úroků z dluhu. Řecko pokračovalo úspornými opatřeními. Prošel legislativou, která modernizuje systémy daní z příjmů a daní z příjmů. Bude privatizovat více společností a prodávat neúspěšné úvěry. (Zdroj: "ESM vyplácí 7. 5 miliard eur do Řecka," ESM Europa.)

V květnu 2017 se premiér Alexis Tsipras dohodl snížit důchody a rozšířit daňový základ. Na oplátku by mu EU půjčila dalších 86 miliard eur. To umožňuje Řecku provádět platby na svůj dluh. Tsipras doufá, že jeho smířlivý tón mu pomůže snížit 293,2 miliardy eur z nedoplatků. Německá vláda však pravděpodobně nepřijme moc před zářími prezidentskými volbami. Řecko vyplatilo od února 2015 35,4 miliardy eur. (Zdroje: "Řecká dluhová časová osa", The Wall Street Journal, 5. května 2017. "Řecká úsporná dohoda otevírá potenciální cestu z výpomoci", The Wall Street Journal, May 5, 2017.)

Příčiny krize v Řecku

Jak se Řecko a EU dostaly do tohoto nepořádek? Semena byla osetána v roce 2001, kdy Řecko přijalo euro jako svou měnu. Řecko bylo od roku 1981 členem EU, ale nemohlo vstoupit do eurozóny. Jeho rozpočtový deficit byl pro maastrichtská kritéria eurozóny příliš vysoký.

Všechno šlo dobře po několik prvních let. Stejně jako ostatní země eurozóny využilo Řeka moc eura. Snížila úrokové sazby a přinesla investiční kapitál a úvěry.

V roce 2004 řecko oznámilo, že lhalo, aby se dostalo kolem Maastrichtských kritérií. EU neuložila žádné sankce. Proč ne? Byly to tři důvody.

Francie a Německo také utrácely nad hranicí v té době. Bude pokrytectví, aby sankcionovalo Řecko, dokud nebudou nejprve ukládat vlastní úsporná opatření.

Byla nejistá přesnost, jaké jsou sankce. Mohli by vytlačit Řecko, ale to by mohlo být rozrušující a oslabení eura.

EU chtěla posílit sílu eura na mezinárodních měnových trzích. Silné euro by přesvědčilo ostatní země EU, jako je Spojené království, Dánsko a Švédsko, aby přijaly euro. (Zdroj: "Řecko podváděl", Bloomberg, 26. května 2011. "Řecko se připojuje k eurozóně," BBC, 1. ledna 2001. "Řecko se připojilo k Euro", 1. června 2000.)

pokračoval růst až do vypuknutí krize v roce 2009.

Co se stane, kdyby Řecko opustilo eurozónu?

Řecko bez dohody by opustilo euro a obnovilo drachma. To by ukončilo nenáviděná úsporná opatření. Řecká vláda by mohla najmout nové pracovníky, snížit míru nezaměstnanosti o 25% a podpořit hospodářský růst. Převede svůj dluh z eurozóny na drachmas, vytiskne více měn a sníží směnný kurz eura. To by snížilo svůj dluh, snížilo by náklady na vývoz a přilákalo turisty do levnějšího prázdninového místa.

Nejdřív to vypadá jako ideální pro Řecko. Zahraniční majitelé řeckého dluhu by však utrpěli oslabující ztráty, neboť drachma klesla. To by zhoršilo hodnotu splátek ve vlastní měně. Některé banky by zbankrotovaly. Většina dluhu je vlastněna evropskými vládami, jejichž daňoví poplatníci by zaplatili účet.

Hodnoty klesající drachma by mohly vyvolat hyperinflaci, neboť náklady na dovoz vzrostly. Řecko dováží 40 procent svých potravin a léčiv a 80 procent své energie. Mnoho společností odmítlo tyto položky vyvézt do země, která nemusí platit své účty. Země nemohla přilákat nové přímé zahraniční investice do takové nestabilní situace. Jediné země, které naznačily, že půjdou do Řecka, jsou Rusko a Čína. Z dlouhodobého hlediska se Řecko ocitne zpátky tam, kde je nyní: zatíženo dluhem, které nemůže vrátit.

Mohou růst úrokové sazby z jiných zadlužených zemí. Ratingové agentury by se obávaly, že opustí euro. Hodnota samotného eura by se mohla oslabit, jelikož obchodníci s měnami používají krizi jako důvod k tomu, aby vsadili proti němu.

Co se stane, pokud bude Řecko výchozí?

Širší řecké selhání by mělo okamžitý účinek. Za prvé by řecké banky zbankrotovaly bez půjček od Evropské centrální banky. Ztráty by mohly ohrozit solventnost ostatních evropských bank, zejména v Německu a Francii. Tito spolu s dalšími soukromými investory drží řeckého dluhu ve výši 34,1 miliardy eur.

vlády eurozóny vlastní 52,9 miliardy eur. To je navíc k 131 miliardám eur vlastněným EFSF, v zásadě i vládou eurozóny.Některé země, jako je Německo, nebudou zasaženy záchrannou službou. I když má Německo největší dluh, je to malé procento jeho HDP. Většina dluhu nepřichází do roku 2020 nebo později. Menší země čelí vážnější situaci. Finská část dluhu představuje 10% ročního rozpočtu. (Zdroj: "Finsko vyplácí, co se děje s Řeckem", Breitbart, 7. července 2015.)

ECB drží 26,9 miliardy eur řeckého dluhu. Pokud by Řecko nedořešilo, nebude to ohroženo budoucností ECB. Je to proto, že je nepravděpodobné, že by jiné zadlužené země rozhodly o selhání.

Z těchto důvodů by řecké selhání nebylo horší než dluhová krize LTCM v roce 1998. Právě kdy selhání Ruska vedlo k přílivové vlně nesplácení v dalších rozvíjejících se zemích. Mezinárodní měnový fond zabránil mnoha defaulům poskytnutím kapitálu, dokud se jejich ekonomika nezlepšila. MMF vlastní 21,1 miliardy eur řeckého dluhu, což nestačí k jeho vyčerpání. (Zdroj: "MMF vykročí z výpůjček s Řeckem", Wall Street Journal, 12. června 2015.)

Rozdíly by byly stupněm selhání a že jsou na rozvinutých trzích. To by ovlivnilo zdroj velkého množství finančních prostředků MMF. Spojené státy by nemohly pomoci. Zatímco je obrovským podporovatelem financování MMF, je nyní nadhodnocen. Neexistuje žádná politická chuť k americkému záchranu evropských státních dluhů.

Proč jsou potřebná úsporná opatření?

Dlouhodobě tato opatření zlepší komparativní výhodu Řecka na globálním trhu. Řecká úsporná opatření vyžadovala, aby Řecko zlepšilo své řízení svých veřejných financí. Musel modernizovat své finanční statistiky a vykazování. Snížila obchodní překážky a zvýšila vývoz.

Nejdůležitější bylo, že Řecko potřebovalo reformu svého důchodového systému. Předtím absorbovala 17,5% HDP, což je vyšší než v jiné zemi EU. Veřejné důchody jsou 9 procent nedostatečně financovány, ve srovnání s 3 procenty pro ostatní národy. Řecké úsilí vyžadovalo, aby Řecko snížilo důchody o 1 procento HDP. Vyžadovalo také vyšší příspěvek zaměstnanců na důchod a snížil předčasný odchod do důchodu.

Polovina řeckých domácností se spoléhá na příjem z důchodů a jeden z pěti Řeků je starších 65 let. Nezaměstnanost mladých lidí dosahuje 50 procent. Pracovníci nejsou nadšení z placení příspěvků, aby mohli důchodci získat vyšší důchody. (Zdroj: "Neudržitelné futures: Řecká dilema vysvětluje, The Guardian, 15. června 2015.)